2 Královská 25 - Ceský studijní preklad

V devátém roce jeho kralování, v desátém měsíci, desátého[527] dne toho měsíce se stalo, že proti Jeruzalému přitáhl babylonský král Nebúkadnesar a celé jeho vojsko, utábořili se kolem něj a vystavěli proti němu ze všech stran obléhací val.
Město zůstalo v obležení až do jedenáctého roku vlády krále Sidkijáše.
Devátého dne toho[528] měsíce, když se ve městě rozmohl hlad a lid země neměl chléb,
hradby města byly prolomeny. Všichni bojovníci v noci vyšli bránou mezi dvěma hradbami u královské zahrady, přestože Chaldejci byli ze všech stran kolem města. Potom šli směrem k Arabě.[529]
Chaldejské vojsko pronásledovalo krále a dostihlo ho na jerišských pustinách; celé jeho vojsko se od něj rozprchlo.
Krále chytili a přivedli ho k babylonskému králi do Ribly.[530] Tam nad ním vyslovili rozsudek.[531]
Sidkijášovy syny pobili před jeho očima. Sidkijášovy oči oslepil, svázal ho bronzovými okovy a přivedl ho do Babylona.
V pátém měsíci, sedmého[532] dne toho měsíce -- to byl devatenáctý rok vlády babylonského krále Nebúkadnesara -- přišel do Jeruzaléma Nebúzaradán, velitel tělesné stráže a otrok babylonského krále.
Spálil Hospodinův dům i královský palác, všechny jeruzalémské domy, každý velký dům spálil ohněm.
Celé chaldejské vojsko, které bylo s velitelem tělesné stráže, strhlo hradby kolem Jeruzaléma.
Zbytek lidu, který ve městě zůstal, i přeběhlíky, kteří přeběhli k babylonskému králi, a zbytek davu[533] velitel tělesné stráže Nebúzaradán odvedl.
Ale některé z chudých země ponechal velitel tělesné stráže jako vinaře a rolníky.
Bronzové sloupy, které byly v Hospodinově domě, i podstavce a bronzové moře, které bylo v Hospodinově domě, Chaldejci roztřískali a bronz z nich odnesli do Babylona.
Vzali hrnce, lopaty, nůžky na knoty, kadidlové pánvičky a všechny bronzové nádoby, s nimiž konali bohoslužby.
Velitel tělesné stráže vzal i pánvičky na uhlíky a misky; co bylo ze zlata jako zlato, co bylo ze stříbra jako stříbro;
i dva sloupy, jedno moře a podstavce, které udělal Šalomoun pro Hospodinův dům. Bronz ze všech těchto předmětů se nedal ani zvážit.
Jeden sloup byl osmnáct loket vysoký a na něm byla bronzová hlavice; hlavice byla vysoká tři lokte. Kolem hlavice bylo mřížování a granátová jablka; to všechno bylo z bronzu. Takový byl i druhý sloup s mřížováním.
Velitel tělesné stráže vzal vrchního kněze Serajáše,[534] druhého kněze Sefanjáše a tři strážce prahu.
Z města vzal také jednoho dvorního úředníka, který byl dohlížitelem nad bojovníky, pět mužů z těch, kteří bývali v přítomnosti krále,[535] kteří se nacházeli ve městě, i písaře velitele armády, jenž povolával do vojenské služby lid země, a šedesát mužů z lidu země, kteří se nacházeli ve městě.
Velitel tělesné stráže je vzal a předvedl je babylonskému králi do Ribly.
Babylonský král je pobil; usmrtil je v Rible v zemi Chamátu. Tak byl Juda odveden ze své země.
Nad lidem, který zůstal v judské zemi, který babylonský král Nebúkadnesar ponechal, ustanovil Gedaljáše, syna Achíkama, syna Šáfanova.
Když všichni velitelé vojsk i jejich muži uslyšeli, že babylonský král ustanovil za správce Gedaljáše, přišli ke Gedaljášovi do Mispy, totiž Jišmael, syn Netanjášův, Jóchanan,[536] syn Karéachův, Serajáš, syn Tanchumeta Netófského, Jaazanjáš, syn Maakaťanův, oni i jejich muži.
Gedaljáš jim a jejich mužům přísahal a řekl jim: Nebojte se chaldejských otroků.[537] Pobývejte v zemi, služte babylonskému králi a povede se vám dobře.
V sedmém[538] měsíci se stalo, že přišel Jišmael, syn Netanjáše, syna Elíšamova z královského potomstva, a s ním deset mužů, a Gedaljáše i Judejce a Chaldejce, kteří byli s ním v Mispě, ubili k smrti.
Nato všechen lid od nejmenšího do největšího i velitelé vojsk povstali a odešli do Egypta, protože se báli Chaldejců.
V třicátém sedmém roce vyhnanství judského krále Jójakína, ve dvanáctém měsíci, dvacátého sedmého[539] dne toho měsíce se stalo, že babylonský král Evílmerodak v roce, kdy se stal králem, omilostnil[540] judského krále Jójakína a propustil ho z věznice.
Mluvil s ním laskavě a jeho trůn ustanovil nad trůny králů, kteří s ním byli v Babyloně.
Jójákín svlékl své vězeňské šaty a jídal po všechny dny svého života stále v jeho přítomnosti.
Jeho zaopatření, stálé zaopatření, mu bylo poskytováno králem, každodenní podíl po všechny dny jeho života.[541]