2 Samuel 23 - Ceský studijní preklad

Toto jsou poslední Davidova slova: Výrok[762] Davida, syna Jišajova, výrok muže ustanoveného Bohem,[763] pomazaného Boha Jákobova, milého zpěváka písní[764] Izraele.
Hospodinův Duch promluvil skrze mě, jeho řeč je na mém jazyku.
Bůh Izraele řekl, skála Izraele ke mně promluvila: Ten, kdo vládne lidem[765] spravedlivě, ten, kdo vládne v bázni před Bohem,
je jako svítání,[766] když vychází slunce, ráno bez oblaků, od jeho záře po dešti vyrůstá tráva ze země.[767]
Není takový můj dům před[768] Bohem? Vždyť se mnou učinil věčnou smlouvu ve všem připravenou a zachovanou. Všechna má záchrana, všechno, po čem toužím -- nezpůsobí on, aby to vyrašilo?[769]
Avšak všichni ničemníci jsou jako rozváté trní, neboť je nelze vzít do ruky.[770]
Kdo se jich chce dotknout, vyzbrojí[771] se železem či násadou kopí. Jistě budou na svém místě spáleni ohněm.
Toto jsou jména Davidových hrdinů: Jóšeb Bašebet Tachkemónský, vůdce kapitánů,[772] který pozvedl své kopí[773] proti[774] osmi stům, jež naráz pobil.
Po něm byl Eleazar, syn Dóda, syna Achóchiova.[775] Byl mezi třemi hrdiny, jež byli s Davidem, když hanobili Pelištejce, kteří se tam shromáždili k boji. Když Izraelci ustupovali,
on vstal a pobíjel Pelištejce, až se jeho ruka unavila a přilnula k meči.[776] Hospodin způsobil v onen den velkou záchranu.[777] Lid se pak za ním vrátil, jen aby raboval.[778]
Po něm byl Šama, syn Ageho Hararského. Pelištejci se shromáždili v houf.[779] Byl tam díl pole plný čočky. Lid před Pelištejci utekl.
Avšak on se postavil uprostřed toho pole, vysvobodil ho a pobíjel Pelištejce. Hospodin způsobil velkou záchranu.[780]
Tři[781] ze třiceti vůdců sestoupili a přišli ve žni k Davidovi do adulamské jeskyně. Pelištejský houf tábořil v údolí Refájců.
David byl tehdy v pevnosti a pelištejská hlídka byla tehdy v Betlémě.
David zatoužil a řekl: Kdyby mi tak někdo dal[782] napít vody z betlémské studny, která je u brány!
Ti tři hrdinové pronikli[783] do pelištejského tábora, načerpali vodu z betlémské studny, která je u brány, vzali[784] ji a přinesli Davidovi. Nechtěl ji však pít a vylil ji Hospodinu[785] v úlitbu.[786]
Řekl: Ať je to ode mě vzdáleno, Hospodine, abych učinil něco takového. Což smím pít krev[787] mužů, kteří šli s nasazením vlastního života? A nechtěl ji pít. To učinili ti tři hrdinové.
Abíšaj, bratr Jóabův, syn Serújin, byl vůdcem tří.[788] Zamával svým kopím proti[789] třem stům, jež pobil. Proslavil[790] se mezi těmi třemi.
Z těch tří byl nejváženější a stal se jejich velitelem, ale těch tří nedosáhl.[791]
Benajáš, syn Jójadův, byl bojovník[792] z Kabseelu, který učinil mnoho mocných činů.[793] Ten zabil dva syny Aríele Moábského.[794] On také přišel[795] a v čase sněhu[796] ubil lva uvnitř jámy.
Zabil Egypťana,[797] muže[798] zvláštního vzhledu.[799] Egypťan měl v ruce kopí. On k němu přišel[800] s holí, sebral[801] kopí z Egypťanovy ruky a jeho vlastním kopím ho zabil.
Tyto činy vykonal Benajáš, syn Jójadův, a proslavil se mezi těmi třemi hrdiny.
Mezi[802] třiceti byl nejváženější, ale těch tří nedosáhl. David ho ustanovil nad svojí tělesnou stráží.
Mezi těmi třiceti byl Asáel, bratr Jóabův, Elchánan, syn Dóda Betlémského,
Šama Charódský, Elíka Charódský,
Cheles Paltejský, Íra, syn Íkeše Tekójského,
Abíezer Anatótský, Mebúnaj Chúšatský,
Salmón Achóchijský, Mahraj Netófský,
Cheleb,[803] syn Baany Netófského, Itaj, syn Ríbaje z Gibeje synů Benjamínových,
Benajáš Pireatónský, Hidaj z gaašských údolí,
Abíalbón Arbátský, Azmávet Barchúmský,
Eljachba Šaalbónský, ze synů Jášena, Jónatan,
Šama Hararský, Achíam, syn Šárara Hararského[804]
Elífelet, syn Achasbaje, syna Maakaťanova, Elíam, syn Achítofela Gíloského,
Chesraj[805] Karmelský, Paaraj Arbejský,
Jigál, syn Nátana ze Sóby, Baní Gádský,
Selek Amónský, Nacharaj Beerótský, zbrojnoš Jóaba, syna Serújina,
Íra Jitrejský, Gáreb Jitrejský,
Urijáš Chetejský. Všech bylo třicet sedm.