2 Samuel 1 - Ceský studijní preklad

I[1] stalo se po Saulově smrti, když se David vrátil z boje proti Amálekovcům,[2] že David zůstal dva dny v Siklagu.
Třetího dne se stalo, že[3] přišel kdosi ze Saulova vojska,[4] měl roztržené roucho a na hlavě prsť. Když přišel k Davidovi, padl k zemi a poklonil se.
David se ho zeptal: Odkud jdeš? Odpověděl mu: Unikl[5] jsem z izraelského vojska.
David se ho zeptal: Co se stalo? Pověz mi to. Řekl mu, že lid utekl z boje, mnozí z lidu padli a zemřeli a také Saul a jeho syn Jónatan jsou mrtvi.
Nato se David zeptal mládence, který mu to oznámil: Jak víš, že Saul a jeho syn Jónatan jsou mrtvi?
Mládenec, který mu to oznámil, odpověděl: Ocitl jsem se náhodou v pohoří Gilbóa, a hle, Saul se opíral o své kopí a vozba a jezdci ho stíhali.
Obrátil[6] se, uviděl mě a zavolal na mě. Řekl jsem: Tady jsem.
Zeptal se mě: Kdo jsi? Odpověděl[7] jsem mu: Jsem Amálekovec.
Řekl mi: Postav se nade mnou a usmrť mě, neboť mě postihla[8] křeč,[9] ale ještě je ve mně život.[10]
Postavil jsem se nad ním a usmrtil jsem ho, neboť jsem věděl, že již nebude žít poté, co padl. Potom jsem vzal korunu, která byla na jeho hlavě, a náramek, který měl na paži, a přinesl jsem je sem svému pánu.[11]
Nato David uchopil své roucho[12] a roztrhl ho, stejně tak i všichni muži, kteří byli s ním.
Bědovali, plakali a postili se až do večera kvůli Saulovi a jeho synu Jónatanovi, kvůli Hospodinovu lidu a kvůli domu izraelskému, že padli mečem.
Mládence, který mu to oznámil, se David zeptal: Odkud jsi? Odpověděl: Jsem synem cizince,[13] Amálekovce.
David mu řekl: Jak to, že ses nebál vztáhnout ruku a zabít[14] Hospodinova pomazaného?
Pak David zavolal jednoho ze služebníků[15] a řekl: Přistup a zasáhni proti němu.[16] On ho tedy bil,[17] až zemřel.
David mu řekl: Tvoje krev na tvou hlavu, neboť tvá ústa svědčí[18] proti tobě, když jsi řekl: Já jsem usmrtil Hospodinova pomazaného.
David zazpíval nad Saulem a jeho synem Jónatanem tento žalozpěv
a řekl, aby se Judejci učili Píseň o luku;[19] ano, je zapsána v knize Jašarově:[20]
Nádhera[21] Izraele je pobita na tvých návrších; jak to, že padli hrdinové?
Neoznamujte to v Gatu, nezvěstujte na ulicích Aškalónu,[22] jinak se budou radovat pelištejské dcery, jinak budou jásat dcery neobřezanců.
Hory Gilbóa, ať na vás není rosa ani déšť ani pole přinášející dávky,[23] neboť tam byl zneuctěn[24] štít hrdinů, štít Saulův leží nepomazán[25] olejem.
Bez krve pobitých, bez tuku hrdinů Jónatanův luk neustoupil zpět, Saulův meč nevracel se zpět s prázdnou.
Saul a Jónatan, milovaní a milí ve svém životě, ani ve své smrti[26] nebyli rozděleni. Byli rychlejší nežli orlové, silnější nežli lvi.
Dcery izraelské, plačte nad Saulem, který vás oblékal do karmínu a skvostu,[27] jenž kladl zlaté ozdoby na váš oděv.
Jak to, že padli hrdinové uprostřed boje, Jónatan leží pobit na tvých návrších?
Je mi úzko[28] kvůli tobě, můj bratře Jónatane, byl jsi mi velmi milý. Tvá láska byla pro mě podivuhodnější[29] nežli láska žen.
Jak to, že padli hrdinové, přišly vniveč válečné zbraně?[30]